S oživením hornictví jižně od Freibergu vznikla po roce 1500 na hřebeni v severní části Erbisdorfské role spontánně hornická osada, zvaná „Auf dem Brande“ („Na Požáru“). Tento název místa pravděpodobně pochází z názvu role, přičemž by mohl být také míněn milíř. Brand je až v roce 1590 označen jako městečko. V hustém lese, který dříve tuto oblast pokrýval, žil kdysi uhlíř jménem Klaus se svou dcerou Margarethou. Jako pomocník u nich sloužil mladý muž z Durynska. Ten se zamiloval do krásné Margarethy a chtěl si jí vzít.
Margharetino srdce však bilo pro jednoho mladého horníka z Freibergu, který v lese spadl do jámy na vlky, zranil se a následně byl ošetřován rodinou uhlíře.
Došlo k jejich zasnoubení a krátce poté se vzali. Pomocníka z Durynska to velice rozlítilo a ukul zlomyslnou pomstu. V noci svatby založil Durynec velký požár. Uhlířova chalupa brzy vzplanula ohněm a jen s velkým úsilím se novomanželům podařilo utéct z moře plamenů. Uhlíř Klaus však přitom přišel o život.
Až průtrž mračen uhasila plameny. Mladý pár utekl nejprve do Freibergu.
O několik dní později se vrátili zpět na místo požáru. „Chtěli bychom jít zpět“ „Auf den Brand (Na požár)“ říkali.
Ze starých obydlí nezbylo nic. Rozhodli se postavit nové domy, a když vykopali příkopy pro nové základy, našel se úlomek stříbrné rudy.
Mladý horník tím založil první jámu na Brandu a nazval ji Požehnaný kníže. Brzy pověst o stříbrném bohatství této oblasti přilákala další horníky, takže v roce 1515 byly všechny horské chalupy, lesní a cechovní domy na Brandu sjednoceny do jedné obce.